Zkončil...
a pro mě je to pátej měsíc v práci. Výsledky nějaký konečně dorazily, žádnej zázrak, ale odráží se to od podpory kterou dostávam v Praze. Je to náročný každej den trávit tři hoďky v autě, ale co.
Je fajn bejt s těma lidma v kanclu, člověk když něco potřebuju, tak to dostane hned a nemusí milionkrát řešit přes mejl, nebo telefon. Ať jsem sám zastáncem netový komunikace, je pořadí úspěšnosti ve vyřízení:
1.osobní kontakt, dlouho nic na druhým místě telefon, pak asi milion let nic a pak tepr mejl, nebo sms. Jsem zvědavej jestli šéf nějak ocení moji snahu..no 10týho tu asi budu psát, že neocenil...
V průběhu dneška a zítřka další výpomoc bankovnímu účtu. Bude pár peněz na kalení na jejichž původ se finanční úřad ptát nebude. Daňový sem stihnul dokonce před termínem, na úřadech to dopadlo líp, než mělo, takže fine.
Štve mi cokoliv v osobním životě pořád řešit a rozebírat. Prostě proč jak a co. Nemusí bejt důvody, nebo příčiny. Jen tak, člověk chce spát tak spí, člověk chce koukat na telku tak kouká. Stejně tak chce psát tak píše. Nechce, nepíše. Věci nemusí mít příčiny, neděláme atomovku. Chtěl bych to nějak vysvětlit, ale nejde to, protože to je opravdu bezdůvodný. Je špatně jít ven a bavit se s někym jiným? (ne účelově a konkrétně s někým) Je špatně spát, když jsem unavenej? (protože toho prostě naspáno neni moc) Musim pořád odpovídat na milion otázek? (asi musim)
Je fajn bejt s těma lidma v kanclu, člověk když něco potřebuju, tak to dostane hned a nemusí milionkrát řešit přes mejl, nebo telefon. Ať jsem sám zastáncem netový komunikace, je pořadí úspěšnosti ve vyřízení:
1.osobní kontakt, dlouho nic na druhým místě telefon, pak asi milion let nic a pak tepr mejl, nebo sms. Jsem zvědavej jestli šéf nějak ocení moji snahu..no 10týho tu asi budu psát, že neocenil...
V průběhu dneška a zítřka další výpomoc bankovnímu účtu. Bude pár peněz na kalení na jejichž původ se finanční úřad ptát nebude. Daňový sem stihnul dokonce před termínem, na úřadech to dopadlo líp, než mělo, takže fine.
Štve mi cokoliv v osobním životě pořád řešit a rozebírat. Prostě proč jak a co. Nemusí bejt důvody, nebo příčiny. Jen tak, člověk chce spát tak spí, člověk chce koukat na telku tak kouká. Stejně tak chce psát tak píše. Nechce, nepíše. Věci nemusí mít příčiny, neděláme atomovku. Chtěl bych to nějak vysvětlit, ale nejde to, protože to je opravdu bezdůvodný. Je špatně jít ven a bavit se s někym jiným? (ne účelově a konkrétně s někým) Je špatně spát, když jsem unavenej? (protože toho prostě naspáno neni moc) Musim pořád odpovídat na milion otázek? (asi musim)
Nemusíš ;)