bylo a pořád je dnešní vstávání
včera jsem se byl koupat na super koupališti tady kousek. 40,- voda modrá (čti "samej chlor") hafo lidí, hafo krásnejch lidí. Vzal sem autí, našel to na první pokus. Kecali sme, pili pivka (čti "nealko). No a kolem osmý sme se vrátili dom, abych se dozvěděl jak lžu, když neříkam vše. (i když sem vše řekl) Asi bych se zastavil, a TY víš proč! Neudělal sem nic špatnýho a mrzí mi tahle reakce, fakt moc, ale už nemam na další vysvětlování. Chceš-li přijet, přijeď! Tečka. Pak sme vyrazili na pivko, nejlepší zahrádka která je. Nějaký piva a kecání a očumování a různý teorie proč sou chlapy a ženský takový. Na nic sme nepřišli (čti "na nic sme se nesnažili přijít"). Pak dali mur s alofokem a šli sme dom. Pěšky a dokonce bez zastávky na jídlo.
No a dnešní vstávání je nějaký dlouhý, nemožný. Pracovně neschopný. A to mi sere. Tfuj, ale nechci tuhle náladu, jdu jí spláchnout do vany a pak trochu pohybu a hoodně práce. Stejnak mi štve, že sme se chytli. Promiň a přijeď. Ne, nebudu se omlouvat, nemam za co, nic špatnýho sem neproved, takže mažu to promiň. a píšu přijeď!
Občas "promiň" dokáže divy...