sem hodně řídil
a stala se mi taková divná věc. Chtělo se mi spát a říkal sem si to dam a dal jsem to, ale dva(!) km od domova jsem usnul asi na tisícinu vteřiny, takhle dlouhou tisícinu jsem ještě nezažil, kort když se auto pohybuje 150km/h (uvádim fiktivní rychlost, ta reálná je jiná). Tak to ne! Už nikdy ne, fakt nepodceňovat žádnej malinkej příznak čehokoliv. Opatrně, ju.
Zítra jedu na vodu. Těšim se moc, je to sprostej útěch. Utíkam od všeho a až svět spadne budu ho stavět až za pár dní. Buď s touhle svojí slabinou budu bojovat, nebo se s ní naučim žít, ne?
Myšlenka na potom: Chybí mi ta malá holka, s který sem se snažil vychovat velkou slečnu a teď když se jí snaží být, tak mi chybí ta malá holka co už navenek není.
Zítra jedu na vodu. Těšim se moc, je to sprostej útěch. Utíkam od všeho a až svět spadne budu ho stavět až za pár dní. Buď s touhle svojí slabinou budu bojovat, nebo se s ní naučim žít, ne?
Myšlenka na potom: Chybí mi ta malá holka, s který sem se snažil vychovat velkou slečnu a teď když se jí snaží být, tak mi chybí ta malá holka co už navenek není.
Proč vždycky chceme ono, když to ono máme, chtěla zase to první.