přemýšlím
piju si kávu z Tvého hrníčku, posloucham hudbu z Tvojí složky. Moc si to celý znova přebíram, čtyři měsíce, kde se toho dělo moc, kde se nic nestalo.
Tvůj profil zeje prázdnotou, a nevím proč. Byl stejně jen kvuli mě. Bylo spoustu věcí jen kvuli mě. Jenže co z nich sem opravdu chtěl a co chci opravdu teď. Přišlo něco co jsem tři měsíce chtěl a poslední měsíc věděl, že už nikdy nepříde. Najednou to tu je. Jakto? Proč? Co se změnilo? Cítim strach, neudělat hloupost, něco nezkazit. Jak se zachovat. A přesto to kazim. Kazim to přístupem k ostatním lidem, k sobě, k Tobě? Proč člověk na tyhle otázky bude vždy sám. Přítel poradí, může namítat, ale nerozhodne. Poradit si s tím musím sám a hlavně neublížit. Neublížit sobě, Tobě, lidem, protože to nejvíc bolí..ubližování.
Tvůj profil zeje prázdnotou, a nevím proč. Byl stejně jen kvuli mě. Bylo spoustu věcí jen kvuli mě. Jenže co z nich sem opravdu chtěl a co chci opravdu teď. Přišlo něco co jsem tři měsíce chtěl a poslední měsíc věděl, že už nikdy nepříde. Najednou to tu je. Jakto? Proč? Co se změnilo? Cítim strach, neudělat hloupost, něco nezkazit. Jak se zachovat. A přesto to kazim. Kazim to přístupem k ostatním lidem, k sobě, k Tobě? Proč člověk na tyhle otázky bude vždy sám. Přítel poradí, může namítat, ale nerozhodne. Poradit si s tím musím sám a hlavně neublížit. Neublížit sobě, Tobě, lidem, protože to nejvíc bolí..ubližování.
Dodatek: Proč u ostatních lidí vím jak se chovat, u ostatních vím co si můžu dovolit. Co nedělat, dělat a říkat, abych si je směroval kam chci já? Jde to samo a u Tebe ne.