a šestý článek
naznačuje to psací období. "Není se komu vykecat, řekni to blogu." Dopil sem, donahrál a šel spát.
Něco cítim a necham to tak bejt. Je to jako semínko. Co bych chtěl zalévat, ale musim dávat pozor, abych nepřelil. Nechci od toho nic...teď aktuálně. Hlídam svoje nálady, aby jejich rozpětí neblyo kilometr, ale třeba jen metr. Dokážu to furt? Dokáže někdo vidět ty rozdíly a vlastně je respektovat..neměnit. Dokážu to já? Nevyčíst?
Tolik otázek, který završí jedna jediná myšlenka. Tak moc mi to chybí, že klidně modrý z nebe.
hezuu blog ^^