nad jednou z těch řádek
který mě tak jakoby hezky zaujaly. Rozumim jim všem a přitom žádnej (nějaká změna?).
Užil sis věci, který bych nečekal. Přežil, to co bych totálně nečekal. Sce bez jedinýho pozdravení, ale možná o to lepší. Čistší. Dolehlo to, nesnášim když ****. Vadí mi to, jak to lidi změní, během vteřiny. Ta schovka na to vyjít na chvíli ven a vracet se emocionálně vyrovnaní. Super.
Rozbít držku, nafackovat za hloupost, pak ještě jednou a pak ještě jednou. Protože mele sračky a lidi jí je věřej. Srát na lidi. Jenže já ty prachy potřebuju zpět!
Přemejšlim, jestli ještě někdy nějakou řádku myslíš ke mě. Protože by mi to mrzelo.