close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

vymejšlim hovadiny

1. září 2010 v 21:49 | fiNe_ray
a mam chuť psát..

o stavech který mě baví, o situacích co si žiju. O věcech co mě prudí a o životě co piju.

Je to rok, plus mínus rok, co skončil úžasnej vztah (chraň bůh, že by tohle bylo "chtění vrátit zpět") je to myšlenka na člověka co mi obohatil hrozně moc, jo i moc si mi vzala. Možná ani nevíš kolik moc. A tolik emocí, kterýma to prošlo. Jak hot začátek tam byl, přes všechny pokračování, rozepře a i symbiózu. Nechci to hodnotit, ale uvědomovat si. Ta největší chyba, že jsme spolu začali pracovat. Teda, že já se připletl do tvý práce. Neuvěřitelná nekončící snaha někoho měnit a vychovávat a "radit", zabila hrozně věcí, vim to, teď to vim. Ale i tak.. bylo to super. Až na konec. Konce neumím. Neumím odejít se vztyčenou hlavou a posunout se. Musím prostě dva.. pět.. šest.. osm měsíců někoho otravovat a ničit i to poslední zelený co na louce zbylo.

Ok, teď je to spáleniště, nic nehoří, nic neroste. Jenže déšť umí hodně. I déšť slz jednou odteče a začne zase růst tráva. Věřím (vím), že si k sobě cestu najdeme.. jinak, možná kvalitnějš a možná že se za pár let budeme oba smát jakej sem byl debil. A když ne, pošlu tě odkaz na tenhle blog. protože je to myšlený fakt vážně. Mám tě rád a v srdci zůstaneš, už jsi v jiným šuplíku, ale zůstaneš v něm.

Ale no tak! To nebude jen o nostalgii a vlhkým oku. Je to myšlený fakt jen pozitivně a s lehkým úsměvem v koutku rtů.

A vlastně to tak je s každou, kterás mě ovlivnila. Miluju, nenávidim, mám rád a nesnášim. Neexistuje nic napůl, neexistuje nějaká pohoda a klídek. Emoce na full time.

A teď se mi přihodíš ty drobná příhodo. Několika měsíční, několika denní. Krásná a smutná. Veselá a hnusná. Ale pořád dodržující pravidlo.. "budeme k sobě upřímný". Za to děkuju. (I když teď je ta fáze totálního nesnášení a mazání odevšad). Snad jen to srdce nemá tlačítko DEL.

Ale hlava jo! Kurník šupa ty mi sereš! Myslel sem to všechno vážně a chtěl postupně začít.. stavět konečně dům od základů, ne od oblak.

A mezitím kolem tajně chodí víly a princezny, který asi nevidím. Cítim, ale vidět nechci, protože nedokážu. Musíš hořet. Musíš hořet uvnitř mě. Ne jen sama v sobě. Tak proto.. proto to všechno.

Hrozně moc průserů se teď ohlásilo. Žil sem si to naplno a teď mam průšvihy..jasně finanční, jaký asi jiný?!

Ne průšvihy, ale existenční věci. Červená obálka je fajn věc a sem na ní už zvyklej, ale obálka s razítkem soudu, nebo exekuční firmy je zlejší. Ha. Zkušenosti, mi říkají ostatní. Ne zkušenosti, ale nůž na krku, zcela reálný nůž.

Ne, neboj, hlouposti mě nenapadaj. Ale už mě nenapadá nic, jak to řešit. Snad jen zázrak, protože tady ani ta skvělá banda kamarádů (a tím myslim vás, ty opravdový friends!!!) mi s tímhle pomoct nedokáže. Možná vlastně ani nechci a proto o tom nevíte. Někteří.

Stydim se za to... to je celý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 A A | 19. ledna 2011 v 15:51 | Reagovat

Snad Ti ta "budeme k sobě upřímný" alespoň trochu pomohla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.