jen tak
tyhle chuť jsou často tvůrčí a často útěkem od reality.
Dnes je to asi tvůrčí, proto shánění panadamarka a panadaise a tak. Chtěl bych letošní přípravu nevyzevlit. Haha. Čtenář si nechá pro sebe a já budu pracovat. Trochu nápadů, který na ftf nevyjdou, tak budou realizovány jinde. Kostka, která má víc stěn než jen šest. Taková hyperkostka.
Dobrej florball, hroznej kašel, super véča, sladká pusa, hezký úsměvy. Ranní čaj a přeživší manažer. Pondělí od konce.
Úterý o dělení úkolů, odkládání statistiky, příprava na buzeraci a zjišťování potřeb sebe sama.
Včera opět zastavení na ulici dvěma klukama. Misionáři. Oukej, mam čas, pokecáme, lámavou češtinou se rozmluvíme proč tu jsou, co tu dělaj, pokecáme. Zajímavý myšlenky, skoro až mě to láká se někdy potkat víc. Já zvětšit skills v angličtině a možná jen poznat něčí jiný názor. Jsou z Utahu, rodiče a oni sami si platí cestu a pobyt a prostě věřej tomu co dělaj. To je good. Asi sem byl první kdo jim řekl pohled na víru a pohled českýho národa, ten odstup na který si stěžovali. Oni zas první kdo vnuknuli myšlenku, jak moje "víra v sebe" vlastně vypadá. Výměna vizitek a s takovým zvláštním úsměvem pokračování po svých. Oni noční Plzni zevlovat, lovit duše a "být". Já na tramvaj, aby se kolečko práce/domů/práce mohlo točit.
Všichni můžeme být spokojeni, pokud budeme spokojeni se sebou.